Pyskoun dlouhonosý - v přirozeném prostředí
Česky : | Pyskoun dlouhonosý |
Latinsky : | Symphodus rostratus |
Anglicky : | --- |
Popsal : | Bloch, 1791 |
Délka : | Většinou 12 cm. |
Výskyt : | Pyskoun dlouhonohý se vyskytuje jen na velmi málém území ve Středozemním a Černém moři. |
Potrava : | Hlavně drobní korýši, například garnáti. |
Popis : | Tělo je protáhlé, oválné, nad hlavou je mírně prohnuté. Hlava je dlouhá, krátká ústa s úzkými, jemnými rty. Čelisti jsou vysunovatelné. Zuby jsou na obou čelistech, jen v jedné řadě. Okraj přední skřetové kosti je jemně zubatý. Postraní čára se táhne souběžně s linií hřbetu, je tvořena 30 – 35 šupinami. Hřbetní ploutev je velmi dlouhá, má 14 – 16 tvrdých a 9 – 12 měkkých ploutevních paprsků. Část ploutve s měkkými paprsky je o málo vyšší než část s tvrdými paprsky. Řitní ploutev tvoří 3 tvrdé a 9 – 11 měkkých paprsků. Zbarvení může být různé, rozdíl mezi pohlavími není znatelný. Nejčastější barvy jsou hnědá, tmavá - téměř černá nebo zelená. Obě pohlaví mají nápadnou genitální bradavku u řitního otvoru, u samic je mnohem větší a nápadnější. Samci připravení k páření jsou často zbarveni do červena, samice připravené k páření mají mosazně žluté bříško. |
Rozmnožování : | V době tření samec vyhrabe ústy jamku v písku, zpevňuje ji řasami. Samička do tohoto důlku naklade vajíčka. Sameček se o jikry stará, ovívá je čerstvou vodou a brání před škůdci. |
Chov : | Pyskoun dlouhonohý se zdržuje při pobřeží v blízkosti skalnatých útesů se skalním rostlinstvem v hloubce 1 – 20 m, nejčastěji hloubce 15 m. Často ho můžeme pozorovat jak jednotlivec nebo dvě ryby doprovází většího pyskouna pavího. |
© Adam Toušek